Je středa večer a vy chcete po svém CRM tři jednoduché věci: aby si u každého kontaktu pamatovalo, odkud přišel, aby stálí zákazníci dostali štítek VIP a aby si zájemci mohli sami zarezervovat půlhodinovou konzultaci. Víte naprosto přesně, co chcete. A pak otevřete administraci.
Bude to v Nastavení, nebo v Kontaktech? Rozklikáváte třetí podmenu za sebou a ve vedlejším okně vám běží dva roky starý videonávod, ve kterém to tlačítko sedí úplně jinde než u vás. Když správnou obrazovku po dvaceti minutách konečně najdete, připadáte si jako vítěz. Jenže tohle bylo jedno pole. A vy jich potřebujete deset.
Systém umí skoro všechno. Když víte, kde to je
GoHighLevel, který u nás běží pod českou značkou CliqSales, nastavuju klientům denně a tenhle zádrhel potkávám skoro u všech. Firmy neztroskotají na tom, že by nevěděly, co od systému chtějí. Zadrhnou se na cestě mezi „chci“ a „je to nastavené“. Platforma toho totiž umí opravdu hodně, a právě proto má i hodně obrazovek, záložek a přepínačů. Každá funkce někde je, jen se k ní musíte doklikat.
Ta daň se neplatí najednou, ale po drobných. Pokaždé, když vás napadne „tohle bych chtěl jinak“, představíte si tu výpravu po menu a kousek z vás odpoví „nech to být“. Systém pak zůstává v základním nastavení, které vašemu podnikání sedí jen zpola. Platíte za závodní auto a jezdíte na dvojku. Ne proto, že byste neuměli řídit, ale proto, že řazení je pokaždé jinde, než ho hledáte.
„Já přesně vím, co potřebuju. Jenom nevím, kde se to v tom systému nastavuje.“
Tuhle větu jsem od klientů slyšel tolikrát, že by mohla viset nad každou administrací světa. Dlouho na ni existovaly dvě odpovědi: naučit se to, nebo zaplatit někoho, kdo to umí. Teď přibyla třetí.
Napište to, neklikejte
Přímo v GoHighLevelu na vás v horní liště čeká asistent jménem Ask AI. Kliknete na ikonu, vedle rozdělané práce se otevře postranní panel a vy asistentovi napíšete vlastními slovy, co potřebujete.
Asistent, který má ruce
Běžný chatbot jako ChatGPT umí radit: popíše vám, kam kliknout. Ask AI je jiný druh asistenta – sedí uvnitř systému a na jeho funkce si doslova dosáhne, takže popsaný krok rovnou provede. Rozdíl je jako mezi člověkem, který vám vysvětlí cestu, a člověkem, který vás tam odveze.
Z jedné věty hotové nastavení
Vezměme to první přání z úvodu: chci, aby si systém u každého kontaktu pamatoval, odkud přišel. Otevřu Ask AI a napíšu jednu větu: „Přidej kontaktům pole Zdroj poptávky s možnostmi web, doporučení a sítě.“
Za pár vteřin pole v systému existuje, i s těmi třemi možnostmi, a čeká na data. Nemusel jsem řešit, jestli se vlastní pole zakládají v Nastavení, nebo v Kontaktech, ani jestli se tomu říká „custom field“. Kdybych chtěl přidat čtvrtou možnost, doladím to další větou, ne dalším blouděním. A přesně v tomhle skoku – z „vím, co chci“ rovnou na „je to hotové“, bez zastávky v „kde to sakra je“ – je celý ten rozdíl.
Stejnou cestou zvládne asistent i zbytek středečního seznamu a spoustu dalšího:
- Tagy. Založí nový štítek a rovnou jím označí kontakty, které mu popíšete.
- Firemní hodnoty. Odkaz na ceník nebo otevírací dobu uloží jako hodnotu, která se propíše do všech šablon; příště ji měníte na jednom místě.
- Kalendáře. Řeknete mu, jak dlouhé schůzky nabízíte a kdy máte čas, a on postaví rezervační kalendář napojený rovnou na CRM.
- Automatizace. Popíšete, co se má stát, a AI z popisu sestaví celý workflow, třeba follow-up, který se každé poptávce ozve do minuty. Úpravy doladíte další konverzací.
- Práce s tím, co už máte. Shrne historii kontaktu, upraví rozjednaný obchod, přesune schůzku. A když potřebujete e-mail hlasem vaší značky, napíše i ten.
V praxi
Účet nového klienta dnes připravuju tak, že asistentovi posílám jedno zadání za druhým: pole, firemní hodnoty, tagy, kalendáře. Neproklikávám obrazovky, odesílám věty. U jednoho účtu jich takhle spustím klidně deset za sebou.
Právě na tomhle asistentu ostatně stojí i můj systém pro zakládání klientských účtů: z vyplněného dotazníku vypadne série hotových zadání a nastavení, které dřív žralo tři dny, je hotové za odpoledne.
Co si pořád naklikáte sami
Abych ale jen nechválil, hranice existují a je dobré je znát. Na dvě věci asistent zatím nedosáhne: na formuláře a na obchodní pipeline. Ty se zakládají postaru, ručně. Naštěstí jde o části systému, které obvykle nastavujete jednou na začátku, ne každý týden.
Druhá poznámka patří češtině. Asistent česky umí, jen je rozumné si ji v zadání výslovně vyžádat, jinak občas sklouzne do angličtiny. Stojí vás to jednu větu navíc.
A poslední hranice je nejdůležitější: asistent vykonává, nerozhoduje. Co má vzniknout a proč, je pořád vaše práce. Já si navíc po každém zadání výsledek zkontroluju. Ne že by se asistent pletl často. Ale v klientském účtu si nemůžu dovolit ani občasnou výjimku.
Kolik to stojí a kde to najdete
A teď slíbená technika. Ask AI najdete jako ikonu v horní liště GoHighLevelu; po kliknutí se rozbalí celý pracovní prostor v postranním panelu, takže píšete rovnou u otevřeného účtu.
V základní licenci ale asistent není. Odemyká ho doplněk AI Employee Unlimited za 97 dolarů měsíčně, v přepočtu zhruba 2 330 korun, a dokud ho nemáte, ikona se v liště vůbec neukáže. Stejný doplněk zároveň zbavuje limitů ostatní AI funkce platformy, takže největší smysl má pro účty, které AI opravdu vytěžují, zhruba od pěti tisíc zpráv nebo dvou set hovorů měsíčně. Menší účet provozuje AI funkce z peněženky řádově za tři až pět stovek korun měsíčně, k asistentovi se ale bez doplňku nedostane.
Ask AI v kostce
- Ikona v horní liště otevře asistenta vedle rozdělané práce.
- Napíšete vlastními slovy, co chcete: pole, tag, firemní hodnotu, kalendář, automatizaci.
- Asistent to v systému rovnou vytvoří, úpravy doladíte další větou.
- Formuláře a pipeline nastavíte ručně; výsledek vždy zkontrolujte.
- Asistent je součástí doplňku za 97 dolarů, který odemyká i ostatní AI funkce.
Vraťme se k té středě večer. Pořád jste to vy, kdo rozhodl, že chce evidovat zdroj poptávek, štítkovat stálé zákazníky a nabízet půlhodinové konzultace. Tohle za vás žádná AI nevymyslí a je to tak dobře. Jen mezi vaším rozhodnutím a hotovým nastavením už nestojí dvacet minut bloudění po podmenu. Stojí tam jedna napsaná věta. A když drobná úprava přestane bolet, člověk si ji konečně udělá hned, místo aby ji odkládal „až bude čas“.
